Tvrzení, že jsme všichni traumatizovaní, mě jako psychologa dráždí, říká Pavel Rataj s tím, že jedince formuje celá řada vlivů různé intenzity, včetně těch pozitivních. Jde o celoživotní proces, v němž podstatnou roli sehrává zhruba prvních sedm let života. Tehdy se nám nedostává schopnosti emocionální autoregulace, kterou suplují rodiče. Pokud přitom selhávají a dítě zůstává v silných pocitech samo, přirozeně se brání vnímání vlastních emocí. Odpojení, což je termín, který se pro přehlížení toho, kdo jsem a co prožívám, používá, se pak odráží i ve vztazích. „Dlouhodobý partnerský vztah je největší psychoterapií, největším zdrojem sebepoznání lidí,“ říká Rataj, jenž se specializuje na párovou terapii.

Odkaz na rozhovor ZDE

Jak (pře)žít dětství

21. listopadu 2024|

Vážení, rádi bychom vás jménem Nadačního fondu Krok domů pozvali 26. listopadu 2024 od 9.30 do 12 h na živý online stream, kam jsou za platformu Do dospělosti pozváni na rozhovor dva skvělí hosté: [...]

MÁMA NA PÁTOU: Nemoci

1. listopadu 2024|

Je to strašidelný nápis, ale je listopad a nějaká ta rýmička nebo angína k tomu patří. Začínám mít pocit, že o našich náhradkových dětech už toho bylo řečeno mnoho a přesto jsou lidé, kteří [...]