Tvrzení, že jsme všichni traumatizovaní, mě jako psychologa dráždí, říká Pavel Rataj s tím, že jedince formuje celá řada vlivů různé intenzity, včetně těch pozitivních. Jde o celoživotní proces, v němž podstatnou roli sehrává zhruba prvních sedm let života. Tehdy se nám nedostává schopnosti emocionální autoregulace, kterou suplují rodiče. Pokud přitom selhávají a dítě zůstává v silných pocitech samo, přirozeně se brání vnímání vlastních emocí. Odpojení, což je termín, který se pro přehlížení toho, kdo jsem a co prožívám, používá, se pak odráží i ve vztazích. „Dlouhodobý partnerský vztah je největší psychoterapií, největším zdrojem sebepoznání lidí,“ říká Rataj, jenž se specializuje na párovou terapii.

Odkaz na rozhovor ZDE

MÁMA NA PÁTOU: Špatné já

6. prosince 2024|

Přijde mi nelidské v čase před Vánoci psát o tak závažné věci, jako je Špatné já. Ale budiž! Ani Ježíšek neměl na růžích ustláno a zlý král Herodes kvůli němu vyvolal vraždění všech chlapečků do [...]

Jak ulovit pěstouna?

29. listopadu 2024|

  Hledáme další pěstouny a osvojitele dětem, které nemohou vyrůstat se svými rodiči. A to nejen u nás, v Královéhradeckém kraji, ale v celé České republice. Stále je bohužel hodně dětí, kterým se náhradní rodinná péče [...]