Natálka se měla narodit jako čtvrté dítě rodičům, kteří však pečují pouze o své první dítě, další děti našly novou rodinu u pěstounů. Biologičtí rodiče Natálky mají trvalé bydlení, jsou schopni udržet si určitou dobu zaměstnání, nejsou uživateli drog, ale vzhledem k jejich smýšlení a schopnostem nechtěli pečovat o další dítě. Tak již během těhotenství avizovali u OSPODu, že chtějí své další dítě dát k adopci. Biologická matka dítěte spolupracovala s úřadem, docházela na pravidelné prohlídky ke gynekologovi, neužívala žádné návykové látky, což bylo hodnoceno velmi pozitivně a zodpovědně (takový přístup se bohužel objevuje málokdy).
Krajský úřad ve spolupráci s OSPODem na základě všech dostupných informací vybral nejvhodnější osvojitele, kteří čekali zařazeni v evidenci na děťátko. O Natálce se předpokládalo, že by byla vhodným dítětem do přímé adopce. Tito osvojitelé byli informováni, připravili se na přijetí dívenky v rámci přímé adopce (tj. že si ji přivezou domů přímo z porodnice pár dní po narození), po jejím narození obdrželi také informace o zdravotním stavu dívenky – narodila se jako donošený novorozenec, s normální vahou, bez jakýchkoliv komplikací během porodu, zdravá.
Další den však Natálce začala kolísat teplota, další den výrazně klesla na váze. Lékaři odložili její propuštění, o čemž byli informováni budoucí osvojitelé. Natálka nechtěla přijímat umělé mléko, pokud něco vypila, vyzvracela to. Přidali se u ní průjmy, klesla jí hodnota cukru v krvi, objevilo se svalově napětí a křeče. Propukla u ní infekce střev, musela být vyživována infuzně. Uplynulo pár týdnů a zdravotní stav Natálky byl stále vážný a lékaři nedokázali říct, jak se bude její stav vyvíjet, zda se vůbec uzdraví. Pro osvojitele, kteří už byli připraveni Natálku přijmout jako zdravé miminko, to byl velký šok, a nakonec z procesu odstoupili.
Natálce byly dva měsíce a stále byla v nemocnic v kritickém stavu. Nepropívala, průjmy neustupovaly, přidala se otrava krve, její srdeční frekvence se zpomalila. Po antibiotické léčbě se její stav zlepšil, průjmy ustaly, začala přibírat na váze, dávky mléka se zvyšovaly. Po vysazení antibiotik se její stav opět zhoršil, měla horečky, průjmy. Tak znovu antibiotika. Po jejich vysazení znovu zhoršení stavu. Mezitím se lékaři snažili přijít na příčinu, ale ani laboratorní, ani ultrazvuková vyšetření na nic neukazovala. A takto to pokračovalo znovu a znovu několik měsíců, něž se její stav konečně stabilizoval…
Když bylo Natálce půl roku, informovali lékaři, že je dívenka stabilní, bude ji možné za pár dní propustit (po zácviku pečující osoby) a bude nutné absolvovat určité návštěvy a kontroly u specialistů a sledovat její stav. Krajský úřad vybral vhodnou pěstounku na přechodnou dobu, která Natálce poskytne adekvátní péči a bude podrobně informovat o jejím vývoji. Nebylo jisté, zda se stav dívenky zase nezvrátí a taky nebylo jisté, zda se vůbec najde rodina osvojitelů, která by Natálku s takovou nejistotou přijala.
Po třech měsících informovala přechodná pěstounka o stavu dívenky. Natálce se daří dobře, její zdravotní stav je stále stabilní, všechna vyšetření byla v pořádku, je moc hodná, krásná, a hlavně moc hezký jí. Krajský úřad situaci znovu zvážil a vybral osvojitele, o nichž předpokládal, že by 10timěsíční dívenku s takovou zdravotní anamnézou a nejistým vývojem přijali. Noví osvojitelé byli osloveni a o všem informováni. Zvážili si všechna fakta a poté se jeli s Natálkou a přechodnou pěstounkou seznámit, navštěvovali je a po měsíci si podali návrh na osvojení k soudu…
Nyní je Natálce tři a půl roku. Žije s rodiči v domečku, má svůj pokojíček, ale nejradši je stejně s mámou a tátou. Rodiče jsou z ní nadšení a zbožňují ji. Natálka chodí do školky. O víkendech jezdí s rodiči na výlety, chodí na túry, nebo je u babičky a dědy. Taky už byla u moře. Natálka je usměvavá a spokojená a co je hlavní – co před ní rodiče neschovají, to sní!
za tým NRP, Mgr. Veronika Zeinerová – psycholožka