Žádosti o zařazení do evidence žadatelů o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče se podávají na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště žadatelů. Sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost, vás seznámí s tím, jaké dokumenty je k žádosti nezbytné doložit a co vše vás bude čekat.

Ano, naše legislativa to umožňuje. V případě, že žijete v partnerství, ale nejste manželé, je nezbytné, abyste odbornou přípravou prošli oba dva.

Zákon věkovou hranici přesně nevymezuje. Každý, kdo chce přijmout do své péče dítě, by měl zvážit, zda mu bude schopen poskytnout náležitou péči po celou dobu, po kterou ji dítě bude potřebovat – tedy někdy až do dospělosti.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v ustanovení § 803 upravuje věkové hranice mezi osvojitelem a osvojencem, mezi kterými musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let.

Vždy je nezbytné mít na paměti, že pro každé dítě je hledána rodina, která bude nejlépe schopna naplňovat jeho specifické potřeby. Nehledáme dítě pro žadatele, ale dětem ty „nejlepší“ rodiče. Zájemci o pěstounskou péči v rámci odborné přípravy specifikují, pro jaké dítě by se cítili být vhodnými náhradními rodiči – jaké specifické potřeby dětí jsou či nejsou schopni naplňovat.

V zásadě pro všechny typy náhradní rodinné péče (osvojení, pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu) platí, že děti přicházející do rodiny, by měly být vždy mladší než děti, které již v rodině vyrůstají.

Rodič zůstává ve většině případů zákonným zástupcem dítěte a dále rozhoduje o podstatných záležitostech týkajících se dítěte (zdravotní zákroky, výběr školského zařízení). V záležitostech dítěte rozhoduje pěstoun pouze o věcech běžné povahy, tam, kde není třeba souhlasu zákonného zástupce.

Proces lze rozdělit do dvou částí. První od podání žádosti do zařazení do evidence náhradních rodičů, kde průměrná doba činí  8 – 12 měsíců. Druhá fáze od zařazení do evidence po přijetí dítěte, kterou nelze časově vymezit, záleží vždy na toleranci žadatelů ke specifikům konkrétního dítěte.

a) Neznáte-li žádné bližší údaje o dítěti, pak vám doporučujeme informovat vedení dětského domova o tom, že jste dítě nějakým způsobem blíže poznali a zvažujete mu nabídnout možnost náhradní rodinné péče. Požádejte je, aby tato informace byla předána příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vedení dětského domova není kompetentní vám předávat o dítěti jakékoliv informace, ale může příslušný úřad informovat o vaší nabídce pomoci. Vše se bude odvíjet od situace dítěte; pokud půjde o dítě, pro které se marně hledá náhradní rodina, pak je možné, že se s vámi příslušný úřad sám spojí a po přezkoumání vašich možností vám poradí, jak bude třeba dále postupovat.

b) Pokud znáte údaje o dítěti, víte, jak se jmenuje i kde je jeho trvalé bydliště a jste přesvědčeni, že i ono by chtělo přejít do vaší péče, pak vám nic nebrání v tom vyhledat rovnou příslušný úřad dle trvalého bydliště dítěte a informovat ho o tom, že máte zájem o jeho svěření do vaší péče. Současně máte také možnost podat návrh k soudu na zahájení řízení o svěření dítěte do vaší péče. Opět bude rozhodující, v jaké situaci se bude dítě nacházet – jelikož je možné, že mu může být např. již zprostředkovávána náhradní rodina prostřednictvím krajského úřadu, může již běžet soudní řízení o jeho svěření do pěstounské péče či osvojení nebo řízení o změně výchovy a dítě se bude vracet zpět do péče svých rodičů.

Takovou formu pomoci dětem v ústavní péči upravuje § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Nejprve je potřeba ověřit, zda vaše rodina má všechny předpoklady pro poskytování takové pomoci. Z tohoto důvodu se musíte obrátit na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě vašeho trvalého bydliště s tím, že máte zájem poskytnout takovou pomoc a chcete, aby vaše rodina byla posouzena. Jakmile budete mít doporučující vyjádření, můžete požádat úřad o vytipování dítěte, které by takovou pomoc potřebovalo.