Pan Petr je dlouhodobý pěstoun a jediný muž v Pardubickém kraji, který má ve své péči pěstounské dítě jako samožadatel. Jeho cesta k pěstounství začala před více než deseti lety.

„V roce 2005 jsme se s mojí ženou rozhodli adoptovat dítě. Prošli jsme úspěšně přípravou na adopci a v roce 2007 pro nás byla vytipována holčička. V této době jsme ale již dítě přijmout nemohli. Moje žena byla vážně nemocná a v následujícím roce zemřela. Přes to všechno jsem nechal žádost o adopci otevřenou, taková zadní vrátka. Po čase jsem prošel dvěma vztahy se ženami, ale rozpadly se. Stále jsem přemýšlel o přijetí dítěte. Řekl jsem si, jestli mě neopustí touha mít dítě, že do toho půjdu sám.“
Pan Petr se rozhodl v červnu 2015, adopci změnil na pěstounství a ještě v tom samém roce prošel přípravou žadatelů o pěstounskou péči.
Více ZDE

Kreativita, která pomáhá dobré věci

26. června 2026|

Studenti Střední školy vizuální tvorby v Hradci Králové pomáhají prostřednictvím své kreativity upozornit na význam náhradní rodinné péče. Pro kampaň „Staň se náhradním rodičem“ vytvořili výstavní panely, které veřejnosti přibližují téma pěstounství a potřebu [...]

MÁMA NA PÁTOU KONČÍ…

22. června 2026|

🚨 … V SOUČASNÉM FORMÁTU. 🚨 Ano, čtete správně. 💛 Po téměř dvou letech se blíží konec jedné kapitoly Mámy na pátou. Ale nebojte… rozhodně ne konec samotné Mámy na pátou. Právě naopak. ❤️ [...]

MÁMA NA PÁTOU: Sebevědomí

8. června 2026|

Ojojoj! Přátelé drazí! Hlaste se, kdo má zdravé sebevědomí a nic ho nerozhází. Budu vás ukazovat jako bílého tygra v cirkuse, protože je to úkaz veskrze vzácný. A to jsme relativně (vztahově) zdraví lidé. Představa, [...]

MÁMA NA PÁTOU: Lítost

14. května 2026|

Pláču. Je mi líto toho, že moje dítě nemohlo vyrůst v bezpečí mého těla… Je mi líto, že nikdo nečekal na první pohled do jeho hlubokých očí… Je mi líto, že muselo tolik plakat a [...]