Tvrzení, že jsme všichni traumatizovaní, mě jako psychologa dráždí, říká Pavel Rataj s tím, že jedince formuje celá řada vlivů různé intenzity, včetně těch pozitivních. Jde o celoživotní proces, v němž podstatnou roli sehrává zhruba prvních sedm let života. Tehdy se nám nedostává schopnosti emocionální autoregulace, kterou suplují rodiče. Pokud přitom selhávají a dítě zůstává v silných pocitech samo, přirozeně se brání vnímání vlastních emocí. Odpojení, což je termín, který se pro přehlížení toho, kdo jsem a co prožívám, používá, se pak odráží i ve vztazích. „Dlouhodobý partnerský vztah je největší psychoterapií, největším zdrojem sebepoznání lidí,“ říká Rataj, jenž se specializuje na párovou terapii.

Odkaz na rozhovor ZDE

Eliška a její názor

2. března 2022|

Jak je to vlastně s názorem dětí, které vstupují do pěstounské péče? Zapomínáme nebo nezapomínáme ptát se dětí? A když názor zjistíme, umíme s ním pracovat? Pojďme se podívat na příběh Elišky, která ve věku 9 [...]