Tvrzení, že jsme všichni traumatizovaní, mě jako psychologa dráždí, říká Pavel Rataj s tím, že jedince formuje celá řada vlivů různé intenzity, včetně těch pozitivních. Jde o celoživotní proces, v němž podstatnou roli sehrává zhruba prvních sedm let života. Tehdy se nám nedostává schopnosti emocionální autoregulace, kterou suplují rodiče. Pokud přitom selhávají a dítě zůstává v silných pocitech samo, přirozeně se brání vnímání vlastních emocí. Odpojení, což je termín, který se pro přehlížení toho, kdo jsem a co prožívám, používá, se pak odráží i ve vztazích. „Dlouhodobý partnerský vztah je největší psychoterapií, největším zdrojem sebepoznání lidí,“ říká Rataj, jenž se specializuje na párovou terapii.

Odkaz na rozhovor ZDE

MÁMA NA PÁTOU: Stojí to za to?

27. června 2025|

Vítejte v červnu. Fascinují mě slova červen a červenec. Vybaví se mi při tom stupňování přídavného jména červený a červenější. Nevím, jak to naši předkové mysleli, ale tuším, že to cítili podobně: červeně a ještě [...]

Workshop „Vraťme dětem z dětských domovů hlas. Jejich hlas.“ otevřel zásadní témata podpory dospívajících z ústavní péče

18. června 2025|

Dne 15. dubna 2025 proběhl pod vedením garantky aktivity „Příprava mladých dospívajících na odchod z dětských domovů“ Mii Magenheimové workshop s názvem „Vraťme dětem z dětských domovů hlas. Jejich hlas.“ Workshop se stal výjimečným [...]