„Jedna facka ještě nikomu neublížila.“ „My jsme také dostávali na zadek, a vyrostli jsme.“ Podobné věty jsou v české společnosti stále slyšet. Od 1. ledna 2026 však občanský zákoník výslovně stanoví, že tělesné trestání, působení duševního strádání a jiné ponižující zacházení do výchovy dětí nepatří. Proč k této změně došlo, co znamená pro rodiče a jak se promítá do práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)? Odpovědi nabízí nový praktický průvodce Centra LOCIKA. Jeho poselství je zvlášť aktuální během Týdne za dětství bez násilí, který probíhá od 18. do 25. listopadu 2026.
Proč bylo potřeba zákon změnit?
Tělesné tresty byly po dlouhou dobu považovány za běžnou součást výchovy. Mnozí rodiče je používali s přesvědčením, že dítěti pomáhají pochopit hranice a naučit se správnému chování. Odborné poznatky však dlouhodobě upozorňují na jejich škodlivé důsledky.
Tělesné trestání může narušovat důvěru mezi dítětem a rodičem, negativně ovlivňovat psychický vývoj dítěte a přispívat k problémům v chování či mezilidských vztazích. Dítě se navíc může učit, že použití síly je přijatelným způsobem řešení konfliktů.
Důvodem legislativní změny byly také mezinárodní závazky České republiky. Výbor OSN pro práva dítěte i další evropské instituce naši zemi opakovaně vyzývaly, aby zajistila jednoznačnou ochranu dětí před všemi formami tělesného trestání.
Nová právní úprava tak především vyjadřuje zásadu, že děti mají stejné právo na ochranu lidské důstojnosti a tělesné integrity jako dospělí.
Co přesně se od 1. ledna 2026 změnilo?
Novela občanského zákoníku upravila dvě důležitá ustanovení.
§ 858 občanského zákoníku nově výslovně stanoví, že rodičovská odpovědnost zahrnuje péči o tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření.
§ 884 občanského zákoníku zdůrazňuje, že výchovné prostředky musí být přiměřené okolnostem, nesmějí ohrožovat zdraví ani rozvoj dítěte a nesmějí zasahovat do jeho lidské důstojnosti. Zákon přitom výslovně uvádí, že tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření se lidské důstojnosti dítěte dotýkají.
Co to znamená v praxi?
Neexistuje „povolená“ míra tělesného trestání. Z pohledu ochrany důstojnosti dítěte není rozhodující, zda jde o facku, pohlavek nebo plácnutí přes zadek. Podstatné je, že dospělý používá fyzickou sílu jako prostředek trestu.
Změna ale neznamená, že za každou facku automaticky následuje trestní stíhání nebo odebrání dítěte z rodiny.
Nová ustanovení mají především preventivní a výchovný charakter. Jejich cílem je jasně vymezit nepřijatelné zacházení s dětmi a podpořit rodiče v používání bezpečnějších výchovných postupů.
Současně však platí, že tělesné trestání může být podle okolností posuzováno také jako přestupek nebo trestný čin. Vždy záleží na konkrétní situaci a příslušných právních předpisech.
Co přináší praktický průvodce Centra LOCIKA?
Centrum LOCIKA, které se dlouhodobě věnuje pomoci dětem zasaženým násilím v blízkých vztazích, vydalo v roce 2026 publikaci „Praktický průvodce pro pracovníky OSPOD: Nepřijatelnost tělesných trestů v práci s rodinami“.
Přestože je materiál určen především sociálním pracovníkům, obsahuje důležité informace také pro rodiče, pěstouny, pedagogy a další osoby, které přicházejí do kontaktu s dětmi.
Průvodce zdůrazňuje několik zásadních principů.
1. Ochrana dítěte a podpora rodiny musí jít společně
Při řešení tělesného trestání je důležité rozlišovat mezi rodiči, kteří používají nevhodné výchovné metody, protože neznají jiné možnosti, a situacemi, kdy je tělesné trestání součástí dlouhodobého násilí či závažného špatného zacházení s dítětem.
V prvním případě může být důležitou cestou poradenství, vysvětlení dopadů tělesných trestů a nabídka odborné podpory. Ve druhém je nezbytné přijmout odpovídající opatření k ochraně dítěte.
To však neznamená, že občasné tělesné trestání je přijatelné. Každé podezření musí být odpovědně vyhodnoceno. Závažnost situace rozhoduje o tom, jaká pomoc a ochranná opatření jsou potřebná.
2. Odsuzovat násilné chování, nikoli rodiče
Průvodce upozorňuje, že rozhovor s rodiči, kteří používají tělesné tresty, by měl být respektující a neodsuzující.
Někteří rodiče sami vyrůstali v prostředí, kde byly fyzické tresty běžné, a jiné způsoby výchovy nepoznali. To jejich jednání neomlouvá, ale může to pomoci pochopit, proč se k němu uchylují.
Cílem odborné práce není rodiče ponížit nebo jim vyčítat minulost. Důležité je vysvětlit škodlivost tělesných trestů, nabídnout konkrétní alternativy a motivovat je ke změně.
3. Výchova bez násilí neznamená výchovu bez hranic
Jednou z častých obav rodičů je, že bez trestů děti ztratí respekt k pravidlům.
Průvodce však ukazuje, že laskavá výchova a důsledné nastavování hranic se nevylučují.
Místo tělesných trestů doporučuje například využívat přirozené a logické důsledky chování, oceňovat žádoucí jednání, aktivně naslouchat dítěti a pomáhat mu pojmenovávat emoce.
Dítě tak získává možnost pochopit, proč určité chování není přijatelné, aniž by přitom muselo zažívat strach nebo ponížení.
4. Dítě musí dostat prostor mluvit a být vyslyšeno
Samostatná část publikace se věnuje komunikaci s dětmi, které mohou zažívat násilí.
Pokud se dítě svěří, je důležité zachovat klid, brát jeho slova vážně a nevystavovat ho dalšímu tlaku. Neměli bychom jeho zkušenost zlehčovat, nutit ho opakovaně popisovat bolestivé události ani mu slibovat něco, co nemůžeme splnit.
Dítě potřebuje především vědět, že za násilí nenese odpovědnost a že existují dospělí, kteří mu pomohou.
Průvodce také připomíná právo dítěte vyjádřit svůj názor a být přiměřeně svému věku informováno o rozhodnutích, která se ho týkají.
Znamená nová právní úprava více odebírání dětí?
Tato obava se v diskusích o tělesných trestech objevuje opakovaně. Je proto důležité zdůraznit, že samotná novela občanského zákoníku nezavedla automatické odebírání dětí rodičům za použití tělesného trestu.
Úkolem OSPOD je situaci dítěte vyhodnotit, posoudit míru ohrožení a zvolit odpovídající postup. Ten může zahrnovat poradenství, spolupráci s odborníky, sledování situace v rodině i další ochranná opatření.
V závažných případech, kdy je ohroženo zdraví, život nebo vývoj dítěte, mohou být nezbytné také intenzivnější zásahy. O svěření dítěte mimo péči rodičů v příslušných řízeních rozhoduje soud.
Smyslem systému sociálně-právní ochrany dětí je především zajistit bezpečí dítěte a tam, kde je to možné a bezpečné, pomoci rodině změnit podmínky, které dítě ohrožují.
Proč je toto téma důležité také pro náhradní rodiče?
Děti přicházející do náhradní rodinné péče mohou mít za sebou zkušenosti se zanedbáváním, násilím nebo dlouhodobou nejistotou. Tyto zkušenosti mohou ovlivňovat jejich důvěru v dospělé, schopnost zvládat emoce i reakce na běžné výchovné situace.
Právě u těchto dětí je mimořádně důležité, aby výchova nevycházela ze strachu, ale z bezpečného vztahu, předvídatelnosti a respektu.
Dítě, které v minulosti zažívalo násilí, může i zdánlivě mírný tělesný trest vnímat jako ohrožení. Pro náhradní rodiče je proto zásadní rozumět tomu, co se může skrývat za náročným chováním dítěte, a využívat přístupy, které podporují jeho pocit bezpečí.
Stejně důležitá je dostupnost podpory pro samotné pečující osoby. Náročné situace není nutné zvládat bez pomoci. Pěstouni se mohou obracet na své doprovázející organizace, odborné poradny či psychology.
Týden za dětství bez násilí a Bubnovačka: Dejme dětem hlas
Téma tělesného trestání úzce souvisí s Týdnem za dětství bez násilí, který pořádá Centrum LOCIKA od 18. do 25. listopadu 2026.
Letošní třetí ročník nese podtitul „Umět si říct o pomoc“ a připomíná, že děti potřebují nejen vědět, na koho se mohou obrátit, ale také mít kolem sebe dospělé, kteří jim budou naslouchat.
Výraznou součástí Týdne je Bubnovačka, která se uskuteční 19. listopadu 2026. Symbolickým bubnováním se školy, organizace, rodiny i jednotlivci připojují k myšlence, že hlas dětí zasažených násilím musí být slyšet.
Obě iniciativy spojuje stejné poselství jako novou právní úpravu a průvodce Centra LOCIKA: násilí do výchovy nepatří a bezpečné dětství je odpovědností nás všech.
Více informací o Týdnu za dětství bez násilí:
https://www.detstvibeznasili.cz/tyden-za-detstvi-bez-nasili
Informace o Bubnovačce:
https://www.detstvibeznasili.cz/bubnovacka
Změna zákona je začátek. Skutečná změna se odehrává v rodinách.
Nová právní úprava stanovila jasnou hranici. Sama o sobě však nezmění výchovné návyky, které se v některých rodinách předávají po generace.
K tomu je potřeba také otevřená diskuse, dostupná odborná pomoc a ochota hledat jiné způsoby, jak děti vést, podporovat a učit je zvládat náročné situace.
Výchova bez tělesných trestů neznamená rezignaci na pravidla nebo rodičovskou autoritu. Znamená hledat takové způsoby výchovy, které respektují důstojnost dítěte a současně mu poskytují potřebné hranice a jistotu.
Protože cílem výchovy není, aby se dítě bálo udělat chybu. Cílem je, aby rozumělo svému jednání, učilo se odpovědnosti a vědělo, že se na své blízké může spolehnout.
Zdroj a další informace:
Centrum LOCIKA (2026): Praktický průvodce pro pracovníky OSPOD – Nepřijatelnost tělesných trestů v práci s rodinami v souvislosti s novelou § 858 a § 884 OZ.
Publikace se podrobně věnuje právní úpravě, vyhodnocování rizik, postupům OSPOD, komunikaci s rodiči a dětmi i možnostem odborné podpory.
Průvodce ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1xrPqRjxZsV-4Dzg-vG1WO7UpeylsmELO/view?usp=sharing