Ve 40. letech 20. století rozpracoval americký antropolog George Peter Murdock koncept kulturních univerzálií, které se prolínají všemi lidskými kulturami v současnosti i minulosti. Mezi tyto univerzálie patří i rodina, příbuzenské vztahy a zejména péče o děti. Zveme vás tedy LETEM SVĚTEM po jednotlivých kulturách světa, u kterých se krátkou a lehkou formou budeme snažit ukázat, jak pečují o děti obecně, ale také o děti, které potřebují péči náhradní. Dnes budeme začínat na druhé straně zeměkoule u australských Aboridžinců.

Původní obyvatelé Austrálie, známí jako původní Austrálci nebo Aboridžinci, mají bohatou kulturu a tradice, které ovlivňují jejich přístup k rodině a péči o děti. Náhradní rodinná péče byla historicky důležitou součástí aboridžinské společnosti a i dnes hraje klíčovou roli v péči o ohrožené děti a zachování kulturní identity.

Tradiční aboridžinské společnosti měly komplexní systémy sociální podpory a péče o děti, které byly založeny na příbuzenských vazbách a kmenových strukturách. Zde je několik hlavních prvků těchto systémů:

Kolektivismus a sounáležitost: Centrálním principem aboridžinské společnosti byla sounáležitost a vzájemná závislost členů komunity. Důraz byl kladen na kolektivní dobro a společný zájem nad individuálními potřebami. Péče o děti byla považována za společnou odpovědnost všech členů komunity.

Příbuzenské sítě: Příbuzenské vazby byly klíčovým prvkem aboridžinské společnosti. Rodiny byly často rozsáhlé a multigenerační, a členové rodiny měli pevné povinnosti vůči sobě navzájem. Péče o děti byla sdílena mezi různými členy rodiny, jako jsou rodiče, prarodiče, strýcové, tety a sourozenci.

Kmenové struktury: Kmenové struktury hrály také důležitou roli v péči o děti a udržování sociálního řádu. Každý kmen měl své vlastní normy, tradice a systémy podpory. Kmenoví stařešinové, šamani a vůdci měli často autoritu v otázkách péče o děti a řešení rodinných konfliktů.

Tradiční praxe adopce a pěstounství: Tradiční aboridžinské společnosti měly praxi adopce a pěstounství, která byla založena na příbuzenských vazbách a sociálních tradicích. Děti mohly být přijaty do rodiny příbuzných nebo sousedů v případě úmrtí rodičů, rozpadu rodiny nebo jiných obtížných situací.

Rituály a oslavy: Péče o děti byla také spojena s různými rituály, obřady a oslavami, které sloužily k upevnění rodinných vazeb a kulturní identity. Důležitou součástí těchto rituálů bylo předávání znalostí, dovedností a kulturních tradic z generace na generaci.

Náhradní rodinná péče byla běžnou praxí, kdy členové komunity přijímali děti do svých rodin v případě úmrtí rodičů, rozpadu rodiny nebo jiných obtížných situací. Tato praxe byla založena na kolektivistických hodnotách a důrazu na rodinnou sounáležitost. Děti byly považovány za základní jednotku společnosti a bylo považováno za přirozené, že komunita se podílí na jejich péči a výchově.

S příchodem evropských kolonizátorů a politikou nucené asimilace ve 20. století byla tradiční aboridžinská společnost podrobena dramatickým změnám. Mnoho aboridžinských dětí bylo nuceno opustit své rodiny a komunity a byly umístěny do internátních škol nebo adoptovány do bílých rodin. Tento temný historický fenomén, známý jako Stolen generations (Ukradené generace), měl devastující dopad na aboridžinské komunity a kulturu. Mnoho dětí bylo zbaveno svého kulturního dědictví a identifikace a často se potýkaly s traumatickými zážitky ze strany vládních úřadů. Vše se odehrávalo především v období od konce 19. století až do 70. let 20. století a zahrnoval systematické odtržení aboridžinských dětí od jejich rodin, kultur a komunit a jejich umístění do internátních škol, misií nebo do adopčních rodin.

Pozadí tohoto zločinu spočívá v koloniální politice Austrálie, která zahrnovala rasově motivované politiky a snahu o asimilaci domorodých obyvatel do evropské společnosti. Tato politika byla založena na přesvědčení, že domorodé kultury byly nižší než evropská civilizace a že domorodé děti by měly být „civilizovány“ a „evropeizovány“ tím, že budou odtrženy od svých rodin a kultur a umístěny do bílých institucí.

Děti byly často odtrženy od svých rodin bez souhlasu a bez jakéhokoli spravedlivého soudního procesu. Tyto děti byly pak umístěny do internátních škol nebo misií, kde byly často podrobeny tvrdým podmínkám, fyzickému trestu a kulturní asimilaci. Cílem bylo „vysekat“ z domorodých dětí jejich jazyk, kulturu a identitu a přimět je, aby se stali „bílými“ a zapadli do evropské společnosti.

Následky tohoto systému byly devastující. Mnoho dětí trpělo traumatem způsobeným oddělením od svých rodin a kultur a následně utrpělo emocionální, psychické a fyzické zneužívání v institucích, do kterých byly umístěny. Tento fenomén také vedl k roztržení rodinných vazeb a ztrátě kulturní identity a znalostí pro mnoho domorodých komunit.

Stolen Generations zůstává citlivým tématem v australské společnosti dodnes. V 90. letech 20. století byla zahájena Národní vyšetřovací komise, která měla za úkol vyšetřit tento fenomén a jeho dopady na postižené jednotlivce a komunity. Tato komise vypracovala rozsáhlou zprávu, která poskytla důkazy o systematickém porušování lidských práv a doporučila opatření k nápravě a odškodnění postižených jednotlivců a komunit.

V současné době se aboridžinské komunity snaží obnovit a posílit tradiční formy náhradní rodinné péče jako součást procesu uzdravení a obnovy. Mnoho aboridžinských organizací a společenství vyvinulo programy a iniciativy, které podporují pěstounství v rámci komunity a poskytují podporu a zdroje pro pěstounské rodiny.

Zároveň je v Austrálii stále mnoho výzev v oblasti péče o ohrožené aboridžinské děti. Zhoršení sociálních a ekonomických podmínek v některých komunitách, alkoholismus, domácí násilí a zneužívání dětí jsou pouze některé z problémů, kterým musí aboridžinské komunity čelit. Australská vláda přijala několik opatření ke zlepšení péče o ohrožené aboridžinské děti a posílení pěstounských programů v komunitě vytvořením kultury respektu a porozumění k aboridžinské kultuře a tradicím je klíčovým aspektem těchto opatření.

Budoucnost náhradní rodinné péče mezi původními Austrálci závisí na uznání a respektování aboridžinských tradic a hodnot v oblasti rodiny a péče o děti. Posílení aboridžinských komunit a podpora pěstounských rodin v rámci komunity jsou klíčovými kroky k dosažení lepších výsledků pro ohrožené aboridžinské děti.

Tento článek vychází z:

Rychlík, Martin: Dějiny lidí. Academia, 2022.

Babidge, Sally: Aboriginal Family and State. The Conditions of History. Routledge, 2016.

Za projektový tým: Jan Haisman