… aneb pojďme zaplnit „bílá místa“ v životě dítěte, vždyť zachycené vzpomínky nezačínají až ode dne, kdy si ho noví pečovatelé přivezli domů …

Sedíme v domácnosti přechodné pěstounky, paní Moniky Stránské, v Nové Pace, chováme si malou dívenku v náručí …a všichni víme, že malá zde stráví ještě pár týdnů, než se dostane do nové rodiny, která o ni převezme péči.

Paní Stránská, jak lze zachytit okamžiky života dítka, o které pečujete?

V současné době pečuji jako přechodná pěstounka o 18. děťátko v pořadí. Od samého začátku, kdy si ho přivezu domů, založím tzv. JEHO „Knihu života“, kde píši o všem, co ho každý den u mne potkalo. Píši, kdy a kam jsme si ho přivezli, kde se narodilo, jak samotné vypadalo, jak se chovalo, co mělo a nemělo rádo, kdy mělo první zoubek, kdy se poprvé usmálo. Snažím se přikládat i fotografie, aby mělo jednou zdokumentováno, jak vypadalo a kde všude s naší rodinou bylo na výletě. Zachycuji i denní drobnosti, a to vždy 1x týdně, kdy zasednu k počítači a snažím se shrnout vše, co se za ten týden přihodilo. Umím si představit, že v případě staršího dítka lze vytvářet tu knížku přímo s ním, aby se podílelo na tvorbě.

Musím v této chvíli poděkovat jedné úžasné fotografce – paní Mgr. Daniele Hylmarové, Ateliér na Klepandě ze Syřenova, která mi vyšla vstříc, když jsem chtěla profesionálně vyfotit jedno ze svěřených dětí. Nafotila velmi hezké profesionální fotky, navíc je velmi příjemná a v jejím fotoateliéru vznikaly skutečně přímo okouzlující fotky dětí. Navíc nám, přechodným pěstounům z regionu Jičín, nabídla, že bude podporovat pěstounskou péči formou sponzorského daru, bude fotit nám svěřené děti. Prostě úžasný, milý přístup.

 

Co se děje dále s „Knihou života“, když se dítko dostane do další, navazující péče?

Píši vše na počítači, takže ve chvíli, kdy má děťátko přejít do další rodiny k pěstounům, osvojitelům, či se má vrátit do své rodiny, vše vytisknu a vznikne z toho taková „brožura“. Jednu si odnese nová rodina. Nyní pečuji o holčičku, která má již kufříček, kam dávám i malé drobnosti, které budou jednou vzpomínkou na dobu, kdy žila u nás, v mé rodině.

Když otevřu kufřík, uvidíte zde otisk nožičky a ručičky, album fotografií, první ponožky, první čepičku, první dudlík. Určitě bude moc ráda (až bude velká holka) za všechno, co má.

Vše si odváží nová rodina i se svým děťátkem a přidávám k tomu vždy i ručně uháčkovanou peřinku, aby na mne mělo vzpomínku. Vím moc dobře, že někteří noví rodiče pokračují ve vedení „knihy života“  a také pokračují ve shromažďování důležitých věciček v kufírku dítka.

Děkujeme tímto za rozhovor, péči a laskavost, s jakou paní Stránská a ostatní přechodní pěstouni o svěřené děti pečují.

Díky patří i paní fotografce a jejímu ateliéru za její přístup a její profesionalitu.

Tým NRP KUKHK

 

Odkaz na inspiraci, jak Knihu života založit a vést (zdroj: portál MPSV)