Tvrzení, že jsme všichni traumatizovaní, mě jako psychologa dráždí, říká Pavel Rataj s tím, že jedince formuje celá řada vlivů různé intenzity, včetně těch pozitivních. Jde o celoživotní proces, v němž podstatnou roli sehrává zhruba prvních sedm let života. Tehdy se nám nedostává schopnosti emocionální autoregulace, kterou suplují rodiče. Pokud přitom selhávají a dítě zůstává v silných pocitech samo, přirozeně se brání vnímání vlastních emocí. Odpojení, což je termín, který se pro přehlížení toho, kdo jsem a co prožívám, používá, se pak odráží i ve vztazích. „Dlouhodobý partnerský vztah je největší psychoterapií, největším zdrojem sebepoznání lidí,“ říká Rataj, jenž se specializuje na párovou terapii.

Odkaz na rozhovor ZDE

Jak často u nás ve skutečnosti dochází k selhání pěstounské péče? Jaké jsou nejčastější důvody a jaké jsou rizikové faktory vedoucí k předčasnému ukončení?

28. května 2020|

Rádi bychom vás informovali o nové Výzkumné zprávě organizace Lumos. Zpráva se zaměřuje na problematiku předčasného ukončování pěstounské péče v České republice. Jak často u nás ve skutečnosti dochází k selhání pěstounské péče? Jaké jsou nejčastější [...]

„Zapojte se s námi do kampaně!“

12. května 2020|

Již začátkem března jsme informovali o akci, kterou vyhlásil Královéhradecký kraj pro pěstouny a děti vyrůstající v pěstounské péči v Královéhradeckém kraji - "Namaluj obrázek nebo napište příběh na téma "Moje pěstounská rodina". Již [...]