Transformace péče o ohrožené děti v roce 2024
Rada Královéhradeckého kraje schválila Akční plán naplňování Strategie transformace péče o ohrožené děti a rodiny v Královéhradeckém kraji pro rok 2024. Akční plán konkretizuje a prioritizuje naplňování některých cílů Strategie. To je oficiální stanovisko královéhradeckého krajského úřadu. Transformaci ale také podporují mladí dospělí, kteří prožili dětství v ústavní péči.
Krajská Strategie „Víc jako rodina“ byla připravena pro období 2023 – 2027. Praxe v terénu se mění každým dnem, a proto je třeba postupy naplňování stanovených cílů aktualizovat, aby nezůstalo jen u formálního plnění. Stále probíhají metodická vedení OSPOD, kulaté stoly pro OSPODy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sdílení příkladů dobré praxe, znovu se analyzují příčiny umisťování dětí do ústavních zařízení, byla zpracována analýza kampaňových aktivit pro přípravu krajské strategie náboru nových náhradních rodičů a mnoho dalšího. Zároveň se ale také otevřely nové možnosti, na které je třeba reagovat. Například dvě investiční výzvy z Národního plánu obnovy, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na podporu transformace pobytových zařízení pro ohrožené děti. „Výzvy mají za cíl podpořit deinstitucionalizaci pobytové péče pro ohrožené děti v ČR zvýšením dostupnosti služeb komunitního typu prostřednictvím nákupu bytových jednotek a prostřednictvím transformace stávajících pobytových zařízení na zařízení komunitního typu,“ vysvětlila Mgr. Marta Miklušáková, zastupující ředitelka odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování. Královéhradecký kraj se aktuálně zajímá o možnost využít nabízené finanční prostředky pro dětské domovy a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
V celém procesu transformace je nezbytný hlas ohrožených dětí. Zejména těch, které jsou umístěny mimo svoji rodinu. Podstatný je ale také zralý náhled na zátěžovou životní situaci v dětství a pocit bezpečí dotazovaného. Možnost vyjádřit se upřímně k pobytové péči, bez obavy z možných následků. Proto koordinátorka transformace zvolila jako zdroj informací mladé dospělé, kteří prožili dětství v ústavní péči a nyní žijí samostatně. Jejich příběhy jsou rozmanité, ale v jednom se shodují. Všichni dotazovaní podporují myšlenku deinstitucionalizace ústavních zařízení. „Já jsem všem tetám z dětského domova moc vděčná. Všechny se snažily. Ale nás bylo moc. Víte, život v ústavu vás nenaučí té běžné každodennosti. A to je pro samostatný život potřeba,“ uvedla mladá dospělá žena (31 let). „Já vím, že kdybych zůstal doma, tak nemám takový možnosti, jako jsem dostal v dětském domově. To je jasný. Ale kdyby ty děti žily jako fakt v bytech, pomáhaly s domácností, to by se do života připravily určitě líp. To by bylo víc reálný,“ uvedl mladý dospělý muž (29 let). K naplnění velkých cílů transformace péče o ohrožené děti zbývá ještě kus cesty. Ale každá velká cesta začíná prvním krokem a ten máme v našem kraji už za sebou.
Mgr. Tereza Čejková, DiS.
koordinátorka transformace péče o ohrožené děti